Pořádně zařvi a dostaneš, co chceš...
Respekt a slušnost možná ne vždy vedou k okamžitému úspěchu, ale věříme, že stojí za to. Učíme děti, že i když se zdá, že agresivita vítězí, dlouhodobě má opravdovou hodnotu právě ohleduplné chování.
Článek
U nás v Dětském centru Teen Challenge učíme děti jednat s pracovníky i sami mezi sebou slušně a s respektem. Když jedeme na výlet nebo jdeme třeba na výstavu, tak i s lidmi, které potkáváme. Někdy je to náročná práce-řada dětí vyrůstá v prostředí, kde je běžné na sebe křičet, sprostě si nadávat, nebo se i proklínat. Když je doma hodně sourozenců a přehlcení rodiče, často je křik a agrese jedinou cestou, jak si urvat kus pozornosti.
A tak se nám občas stalo, že nás při cestě tramvají řidič vyhodil. A my jsme byli rádi, i když příjemné to nebylo. Říkali jsme si, že je dobře, když děti udělají takovou zkušenost-nerespektuješ pravidla, chováš se bezohledně k lidem kolem sebe-přijde adekvátní reakce. Jeden ze základních principů, které platí v našich klubech a které děti učíme, je:
„Jednej s druhými tak, jak chceš, aby oni jednali s tebou.“
A také, jak se budeš chovat ty k druhým, tak se oni budou chovat k tobě:
„Paní učitelko, on na nás ten pán křičel a nadával nám!“
No jo, ale co jste mohli čekat, když jste mu plivali na sklo výlohy? Myslíte, že vám za to poděkuje?"
Vezmeme kbelík a hadr a jdeme se pánovi omluvit a okno umýt.
Někdy ale klienti přijdou a vypráví nám své zkušenosti, že jinde to funguje právě naopak-paní hlasitě nadává v čekárně-sestra vyběhne z ordinace, napomene ji…ale vzápětí ji „bere na řadu“. Protestovat asi nemá moc cenu, pořadí přece určuje lékař.
Kdo řve na „pracáku“ nebo jiném úřadě, dostane, co chce, „aby byl od něj pokoj“...
ČTI CELÝ ČLÁNEK NA MEDIUM.SEZNAM